V řádu...
V ŘÁDU...
Nechť zhmotní se a zbytní
všechny představy,skutky a činy
všechny vize neposkvrněné moudrosti
zasvěcené nejvyšší mravnosti a odříkání
implikované v soustředěných myslích
nemohoucích a vyděšených těl
držících se cesty ctnosti
Ukryté za nepropustnou klášterní zdí
Nechť ztichnou všechny rouhavé hlasy
drtící posvátný klid
a tyčící se jako monolity hněvu
rušící modlitební chorál sester
jež stává se analogií Smrti
a inklinuje k objektivní realitě
vytržené ze světa Hrůz
Nechť nelítostný osten zloby
letící na bouřících vichrech
které nelze nikdy zadržet
přijde jako znamení a vysvobození
z prázdnoty a přetvářky řádu
jež vzhledem ke zřejmé skutečnosti
popírá ukájení choutek
a dekadenci lidského ducha
Nechť v duši matky představené
rozezní se zvony
a Cerberovy apokalyptické výkřiky bolesti
ty varovné signály
zloby týraných a hněvu utlačených
halící se ničivým závojem hromu
nemajícím počátku ani konce
Nechť je brána Porta Coeli otevřená
síle pronikající rozbředlým mozkem
vedoucí k patetické snaze po dosažení ráje
a procesí hryzaných strachem
se provinile rozestoupí
čekajíce na zázrak
jež na perutích ideí však přináší zkázu !
Když my mrtví procitáme!
PAX VOBISCUM !
