Můj hlas
26. 12. 2009
MŮJ HLAS
Až nejmladší z milionů sluncí
zářících mi nad hlavou
bude dávno vyhaslé
Já nedotčen a nezměněn
budu tím kým nyní jsem
A nad troskami svých představ
do nezměrného veškerenstva
zazní můj hlas :
Zmítáni tužbami a pudy
Nevíme co je štěstí
Neznáme trvalý klid
Život je jen zpomalené umírání
Lidský úděl - Osamění
Proces naplňování života
jež řízený je smrtí
stal se záležitostí času
který jako řeku
nelze nikdy zastavit
S úsilím o vnitřní nezávislost
na okolním světě
Splývám tak
s nekonečnou činností
svého Já
A můj hlas
letí z údolí Strastí
kde hořkost vládne všem
tam v zemi GORTOTEPH...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
