Jdi na obsah Jdi na menu
 


Můj hlas

26. 12. 2009

MŮJ HLAS

 

Až nejmladší z milionů sluncí

zářících mi nad hlavou

bude dávno vyhaslé

Já nedotčen a nezměněn

budu tím kým nyní jsem

A nad troskami svých představ

do nezměrného veškerenstva

zazní můj hlas :

 

Zmítáni tužbami a pudy

Nevíme co je štěstí

Neznáme trvalý klid

Život je jen zpomalené umírání

Lidský úděl - Osamění

 

Proces naplňování života

jež řízený je smrtí

stal se záležitostí času

který jako řeku

nelze nikdy zastavit

 

S úsilím o vnitřní nezávislost

na okolním světě

Splývám tak

s nekonečnou činností

svého Já

A můj hlas

letí z údolí Strastí

kde hořkost vládne všem 

tam v zemi GORTOTEPH... 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář